Zdá se, že máme nového interiérového designéra, který nám dnes a denně proměňuje byt, zvláště pak obývací pokoj. A není jím nikdo jiný, než naše dítě. Tak vítejte na prohlídce...
Srdce domácnosti
Jídelní stůl už nefunguje pouze jako 2 v 1, tedy coby plocha stolovací a zároveň i "pracovní" (ano všechny ty deníčky, notýsky a skicáky tu mám pořád odhodlaně vyrovnané, stejně tak svůj počítačový psací stroj - otevřela jsem je za tu dobu asi dvakrát, abych je v zápětí mohla zase rychle zavřít, neboť jsem tak dlouho vyhodnocovala, jestli už by to šlo, až už to zase nešlo - s tou situací měnící se na bojišti každým okamžikem ještě neumím dostatečně pracovat), ale nejméně tak 5 v 1.
Až na krajně nevhodný dosah kuchyňského stolu byl nyní totiž umístěn i přebalovací pult. Tudíž naše kultura stravování nyní obsahuje i mastičku proti opruzeninám, olejíček proti větříkům a před prostíráním je obvykle potřeba setřít ze stolu i stopy… olejíčku do koupele (věřme, že opravdu jen toho olejíčku), neboť koupání rovněž probíhá... kde jinde než v srdci naší domácnosti?
Odpočinková zóna
Pocit relaxace jsme z našeho gauče zastlali do starých dek a látkových plínek proti ublinkávání a navrch ještě přikryli kojícím polštářem, navzdory všem snahám již ublinkávání neušetřeným. Pokud náhodou nastane výjimečná pětiminutovka, kdy se na něj můžeme svalit oba ku odpočinku, většinou nemívám sílu tuto instalaci odstraňovat a následně zase aplikovat. Tudíž se svalím přímo do těch dek a plínek a s trochou štěstí zůstanu ušetřena stopám po ublinkávání.
Jo, a místo designových, leč poměrně obtížně mobilních skleněných stolků jsem si ke kojení přistrčila fórový, leč lehounký stolek za pár šupů ze švédského řetězce s nábytkem.
Společenský život
Ještě dřív než skleněné stolky jsme poslali na časově neurčený odpočinek naše barové židličky, místo nichž se teď ve výklenku pod kuchyňským ostrůvkem vyjímá kontrastní podložka na hraní, hrazdička, plyšáci a dětské knížky.
Domácí kino
Televizi jsme sice nikam neposlali, nicméně dobré dva měsíce jsme ji ponechali zcela nevyužitou a na ovladače jenom sedal prach. Přesto tady každou chvíli něco hraje a mnohdy i svítí. Ano, ten nešvar se nám zde rozmohl celkem záhy, jsou jím interaktivní hračky.
Co naplat, když ten roztomilý sloník, jehož melodie už známe oba nazpaměť a zní nám v hlavě, i když ten roztomilý sloník už drahnou chvíli mlčí, zkrátka naše dítě téměř spolehlivě uklidní a nejednou svým bílým šumem i uspí? A když právě nehraje a nesvítí sloník, většinou alespoň vibruje lehátko za doprovodu zvuků deštného pralesa.
Dále nám tu často vrní a světélkuje zvlhčovač vzduchu. Pokud totiž vaše dítě strašidelně chroptí, tak neumírá, nedusí se, ba dokonce ani nemusí být nachlazené. Dost možná máte doma jenom příliš suchý vzduch (aneb jeden z bodů našeho seznamu věcí, které nám nikdo předem neřekl).
Zvlášť v podvečerních hodinách se pak o poměrně hlasitý zvukový doprovod postará holčička sama, svou oblíbenou hrou "na páva", z čehož se ji my snažíme vytrhnout zpěvem, případně i hrou na klavír. Kdo by se pak sháněl po nějaké televizi, že?
PS: A už máme objednaný i kolotoč s projektorem a vodní (želví) nafukovací podložku...
Žádné komentáře:
Okomentovat